V nové laboratoři na ČVUT se studenti seznámí s výzkumem plazmatu

Praha – Zkušenosti s výzkumem plazmatu budou studenti sbírat v nové laboratoři na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (FJFI). Zástupci fakulty laboratoř PlasmaLab@CTU, která vyšla na 23 milionů korun, slavnostně představili ve čtvrtek večer. Jan Mlynář z katedry fyziky FJFI řekl ČTK, že experimenty v laboratoři mají studentům usnadnit přechod k práci s tokamakem GOLEM, který na fakultě slouží jako výukové zařízení.

„Laboratoř je určena především studentům, a to jak pokročilým studentům našeho oboru fyzika a technika termojaderné fúze, tak i těm začínajícím. Jde o to první seznámení s reálným plazmatem. Aby si ověřili to, že to, co se učí na přednáškách, se skutečně děje i v laboratoři,“ řekl Mlynář. „Pak už odejdou s určitými zkušenostmi na náš tokamak GOLEM, který je teď vrcholem pyramidy naší laboratoře, kde už je plazma parametrů dnešních moderních velkých tokamaků, které se pokoušejí o zvládnutí termojaderné fúze,“ dodal Mlynář, který je hlavní řešitel projektu laboratoře.

Mlynář uvedl, že studenti mohou v laboratoři měřit třeba magnetická pole vznikající od plazmatu, pole elektrická, ale budou se věnovat i optickým měřením. „Plazma typicky svítí. Nejsnadněji se pozná jako blesk nebo svařovací oblouk, tím že je intenzivním zdrojem světla. Takže si zkusí třeba i měření světelných spekter,“ dodal Mlynář. Vědec také podotkl, že zatímco mladší studenti si budou zkoumání plazmatu spíše oťukávat, doktorandi by se měli věnovat už tvůrčí práci a případné poznatky pak využít při práci s tokamakem.

K přístrojům v laboratoři Mlynář řekl, že jednou z největších investic se stal kvalitní optický mikroskop. „Byl zakoupen ve spolupráci s experty z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR (AV), kteří mají elektronový mikroskop, a mohou pak navázat s přesnějšími měřeními na elektronovém mikroskopu, ale ten optický mikroskop nemají,“ uvedl Mlynář. Vysvětlil, že optický mikroskop umožní zkoumat důsledky působení plazmatu na materiál. „Můžeme zkoumat s nejjemnějším možným optickým rozlišením,“ zdůraznil vědec. Fyzička Jana Brotánková pak v laboratoři představila mimo jiné i přístroje pro mikrovlnné experimenty a zkoumání hustoty plazmatu.

Tokamak GOLEM, původně označovaný TM-1, byl zhotoven na konci 50. let v Moskvě. Podle Akademie věd ČR to tehdy bylo vůbec první funkční experimentální zařízení určené primárně pro výzkum ohřevu plazmatu pomocí magnetické komprese v nádobách typu tokamak. Později na něm vědci v Moskvě testovali mikrovlnný ohřev plazmatu. Do Ústavu fyziky plazmatu Československé akademie věd se tokamak dostal v roce 1974, zprovozněn byl v roce 1977. Po rekonstrukci v 80. letech tokamak získal jméno CASTOR a podle akademie na něm tuzemští vědci získali mnoho významných výsledků. V roce 2007 ho pak převzala právě FJFI a tokamak později, už pod jménem GOLEM, začal sloužit studentům jako výukové a experimentální zařízení v oblasti termojaderné fúze.

Zdroj: ČTK