Střední škola Futurum Tomáše Jízdného otevírá gymnázium, bude připravovat studenty na zahraniční univerzity

Kromě zapojení technologií do výuky je pro Střední školu Futurum Tomáše Jízdného důležitý také indiv...
Číst článekPraha 17. února 2022 (PROTEXT) – Život v Česku je za pandemie horší. To si myslí polovina českých školáků. Během lockdownů jim nejvíce chybělo vídání se s kamarády. Na distanční výuku měly počítač či tablet téměř všechny děti, 19 % z nich však chybělo dostatečné připojení na internet. Řada dětí vyslovila přání, aby jim vláda dovolila chodit do školy bez roušek a respirátorů nebo používat komfortnější způsoby testování.
Česká pobočka UNICEF zveřejnila předposlední z plánovaných částí sociologické studie Mladé hlasy, kterou realizovala agentura STEM/MARK. Tento výjimečný projekt dotazováním dětí pravidelně zjišťuje jejich postoje, pocity a názory. Šetření proběhlo již v roce 2001, 2008, 2017 a částečně v roce 2020. Pro mnohé děti jsou Mladé hlasy vůbec první příležitostí vyjádřit svůj názor. Tato část výstupů se zaměřila na data související s pandemií covid-19 a dopady, které měla či má na děti.
V průběhu pandemie, kdy děti musely být většinu času doma, jim nejvíc chybělo vídání se s kamarády – tuto odpověď uvedla více než třetina dotázaných. Stýskalo se jim ale také po prezenční školní výuce, provozování koníčků, sportů, navštěvování akcí a chození ven. Sportování chybělo výrazně více chlapcům než dívkám. Nemožnost navštěvovat společenské a kulturní akce nejčastěji zmiňovali žáci z učilišť.
U otázky, jak vyhovující byla výuka z domova během pandemie, se děti rozdělily na dvě takřka shodné poloviny. Jedné učení se on-line vyhovovalo, druhé ne. Velmi spokojeno s tímto způsobem výuky bylo 13 % dětí, nejčastěji se jednalo o žáky z učilišť, nejméně se takto vyjadřovali žáci základních škol.
Měly děti pro výuku doma potřebné zázemí? „Nedostatek technologií pro většinu českých dětí problém nebyl, domácí prostředí ale u řady z nich není pro výuku optimální. Dětem chybělo hlavně ticho a zázemí pro soustředění, každá páté zmiňovalo také problémy s připojením k internetu,“ shrnuje výsledky šetření výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba. Zatímco podporu rodičů měly téměř všechny dotázané děti, přibližně čtvrtina z nich neměla klid a prostor pro sebe. Ještě výrazněji jim ale chybělo ticho – to nemělo při on-line výuce 29 % dětí. V nevhodném prostředí se musely nejčastěji učit děti z příjmově slabších domácností nebo se 3 a více sourozenci.
Jak děti vidí změny spojené s koronavirovou pandemií přes rok a půl poté, co začala? Více než polovina dětí si myslí, že je život v Česku nyní horší. Žádné změny nezaznamenala téměř čtvrtina z nich. Jedno z 10 dětí si myslí, že se nyní život v zemi zlepšil.
Problematiku pandemie covid-19 děti adresovaly často také v otázce, co by měla vláda pro Česko udělat. Řada dotázaných uvedla, že by chtěla chodit do školy bez roušek a respirátorů. Objevovaly se také odpovědi typu „zařídit, aby už nebyl covid“, „nedělat lockdown“ nebo „mít na všech školách testy ze slin“. Objevila se i přání, aby vláda už nezavírala školy.
UNICEF ve spolupráci s agenturou STEM/MARK provedl částečné šetření i v průběhu nouzového stavu v roce 2020. Tento průzkum poukázal na to, že atmosféra v rodině se podle dětí v lockdownu o něco zhoršila. Děti měly největší strach o své nejbližší, z nákazy a krizových opatření. Z výsledků vyplynulo, že žáci distanční výukou a učením tráví doma víc času, ale naučí se méně.
Ve světě v důsledku pandemie zůstává stále 635 milionů dětí bez možnosti chodit do školy. UNICEF dlouhodobě apeluje za to, aby zavírání škol bylo posledním z možných pandemických opatření. Loni v rámci globální kampaně za udržení dostupné výuky nainstaloval před sídlem OSN v New Yorku „Pandemickou třídu“ složenou ze 168 prázdných lavic. Každá z nich představovala milion dětí, které žijí v zemích, kde jsou dlouhodobě školy zavřené.
„Jen znovuotevření škol ale nestačí. Děti potřebují mnohem větší oporu, aby dohnaly ztráty způsobené lockdowny. V tom je třeba i větší angažovanost škol, které by měly efektivně podporovat duševní i fyzické zdraví dětí a jejich sociální rozvoj,“ popisuje Pavla Gomba. Mnoho dětí při distanční výuce ztratilo základní schopnosti čtení, psaní a počítání. Miliony studentů a žáků doma přišly o důležitou látku, kterou by získaly prezenčně ve třídě. Největší ztrátě čelí ty nejmenší nebo společností opomíjené děti. Objevuje se také stále více důkazů, že covid-19 a jeho následky způsobují u dětí větší míru deprese a úzkosti. Nejvíce rizikovou skupinou jsou dívky, adolescenti a děti žijící na venkově.
UNICEF vzdělávání podporuje i v krizových situacích či uprostřed katastrof válečných konfliktů. Zavádí mobilní školy, školní stany a alternativní způsoby výuky tam, kde školy kvůli nepříznivé situaci nemohou fungovat. Dlouhodobě se také zaměřuje na podporu digitální výuky a individuálního vzdělávání a zavádí komunitní třídy v oblastech bez škol.
Sběr dat pro studii proběhl v červenci, srpnu a září roku 2021. Výzkumu se celkem zúčastnilo 426 dětí ve věku 9–17 let. Jednalo se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, s proporčním zastoupením krajů a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí. Šetření pro UNICEF realizovala agentura STEM/MARK.
Zveřejňování výsledků výzkumu probíhá postupně po tematických blocích – dostupná jsou data o dětech a štěstí, škole a kamarádech, rodině a společnosti. Poslední bude následovat všeobecná informovanost dětí. Závěry průzkumu budou poskytnuty státním i neziskovým institucím za účelem přijetí změn a opatření, které budou mít na situaci českých dětí pozitivní dopad.
Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017 a 2020 najdete zde.
UNICEF (Dětský fond OSN) pracuje ve 193 zemích světa, kde dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. UNICEF je jediná organizace OSN, jejíž činnost je financována výhradně z dobrovolných příspěvků. Na programy pomoci dětem jde 89,3 % všech získaných prostředků.
Pro více informací o výzkumu kontaktujte:
Lenka Čtvrtečková, Communication Officer, lctvrteckova@unicef.cz
Zdroj: ČTK
Komentáře k článku (0)
Napsat komentář