Čeština‎English

Život v Česku je teď horší, říkají čeští školáci

Z domova 21.2.2022 Markéta Brücknerová Archivovaný článek

Praha 17. února 2022 (PROTEXT) – Život v Česku je za pandemie horší. To si myslí polovina českých školáků. Během lockdownů jim nejvíce chybělo vídání se s kamarády. Na distanční výuku měly počítač či tablet téměř všechny děti, 19 % z nich však chybělo dostatečné připojení na internet. Řada dětí vyslovila přání, aby jim vláda dovolila chodit do školy bez roušek a respirátorů nebo používat komfortnější způsoby testování.

Česká pobočka UNICEF zveřejnila předposlední z plánovaných částí sociologické studie Mladé hlasy, kterou realizovala agentura STEM/MARK. Tento výjimečný projekt dotazováním dětí pravidelně zjišťuje jejich postoje, pocity a názory. Šetření proběhlo již v roce 2001, 2008, 2017 a částečně v roce 2020. Pro mnohé děti jsou Mladé hlasy vůbec první příležitostí vyjádřit svůj názor. Tato část výstupů se zaměřila na data související s pandemií covid-19 a dopady, které měla či má na děti.

V průběhu pandemie, kdy děti musely být většinu času doma, jim nejvíc chybělo vídání se s kamarády – tuto odpověď uvedla více než třetina dotázaných. Stýskalo se jim ale také po prezenční školní výuce, provozování koníčků, sportů, navštěvování akcí a chození ven. Sportování chybělo výrazně více chlapcům než dívkám. Nemožnost navštěvovat společenské a kulturní akce nejčastěji zmiňovali žáci z učilišť.

U otázky, jak vyhovující byla výuka z domova během pandemie, se děti rozdělily na dvě takřka shodné poloviny. Jedné učení se on-line vyhovovalo, druhé ne. Velmi spokojeno s tímto způsobem výuky bylo 13 % dětí, nejčastěji se jednalo o žáky z učilišť, nejméně se takto vyjadřovali žáci základních škol.

Měly děti pro výuku doma potřebné zázemí? „Nedostatek technologií pro většinu českých dětí problém nebyl, domácí prostředí ale u řady z nich není pro výuku optimální. Dětem chybělo hlavně ticho a zázemí pro soustředění, každá páté zmiňovalo také problémy s připojením k internetu,“ shrnuje výsledky šetření výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba. Zatímco podporu rodičů měly téměř všechny dotázané děti, přibližně čtvrtina z nich neměla klid a prostor pro sebe. Ještě výrazněji jim ale chybělo ticho – to nemělo při on-line výuce 29 % dětí. V nevhodném prostředí se musely nejčastěji učit děti z příjmově slabších domácností nebo se 3 a více sourozenci.

Jak děti vidí změny spojené s koronavirovou pandemií přes rok a půl poté, co začala? Více než polovina dětí si myslí, že je život v Česku nyní horší. Žádné změny nezaznamenala téměř čtvrtina z nich. Jedno z 10 dětí si myslí, že se nyní život v zemi zlepšil.

Problematiku pandemie covid-19 děti adresovaly často také v otázce, co by měla vláda pro Česko udělat. Řada dotázaných uvedla, že by chtěla chodit do školy bez roušek a respirátorů. Objevovaly se také odpovědi typu „zařídit, aby už nebyl covid“, „nedělat lockdown“ nebo „mít na všech školách testy ze slin“. Objevila se i přání, aby vláda už nezavírala školy.

UNICEF ve spolupráci s agenturou STEM/MARK provedl částečné šetření i v průběhu nouzového stavu v roce 2020. Tento průzkum poukázal na to, že atmosféra v rodině se podle dětí v lockdownu o něco zhoršila. Děti měly největší strach o své nejbližší, z nákazy a krizových opatření. Z výsledků vyplynulo, že žáci distanční výukou a učením tráví doma víc času, ale naučí se méně.

Ve světě v důsledku pandemie zůstává stále 635 milionů dětí bez možnosti chodit do školy. UNICEF dlouhodobě apeluje za to, aby zavírání škol bylo posledním z možných pandemických opatření. Loni v rámci globální kampaně za udržení dostupné výuky nainstaloval před sídlem OSN v New Yorku „Pandemickou třídu“ složenou ze 168 prázdných lavic. Každá z nich představovala milion dětí, které žijí v zemích, kde jsou dlouhodobě školy zavřené.

„Jen znovuotevření škol ale nestačí. Děti potřebují mnohem větší oporu, aby dohnaly ztráty způsobené lockdowny. V tom je třeba i větší angažovanost škol, které by měly efektivně podporovat duševní i fyzické zdraví dětí a jejich sociální rozvoj,“ popisuje Pavla Gomba. Mnoho dětí při distanční výuce ztratilo základní schopnosti čtení, psaní a počítání. Miliony studentů a žáků doma přišly o důležitou látku, kterou by získaly prezenčně ve třídě. Největší ztrátě čelí ty nejmenší nebo společností opomíjené děti. Objevuje se také stále více důkazů, že covid-19 a jeho následky způsobují u dětí větší míru deprese a úzkosti. Nejvíce rizikovou skupinou jsou dívky, adolescenti a děti žijící na venkově.

UNICEF vzdělávání podporuje i v krizových situacích či uprostřed katastrof válečných konfliktů. Zavádí mobilní školy, školní stany a alternativní způsoby výuky tam, kde školy kvůli nepříznivé situaci nemohou fungovat. Dlouhodobě se také zaměřuje na podporu digitální výuky a individuálního vzdělávání a zavádí komunitní třídy v oblastech bez škol.

Sběr dat pro studii proběhl v červenci, srpnu a září roku 2021. Výzkumu se celkem zúčastnilo 426 dětí ve věku 9–17 let. Jednalo se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, s proporčním zastoupením krajů a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí. Šetření pro UNICEF realizovala agentura STEM/MARK.

Zveřejňování výsledků výzkumu probíhá postupně po tematických blocích – dostupná jsou data o dětech a štěstíškole a kamarádechrodině a společnosti. Poslední bude následovat všeobecná informovanost dětí. Závěry průzkumu budou poskytnuty státním i neziskovým institucím za účelem přijetí změn a opatření, které budou mít na situaci českých dětí pozitivní dopad.

Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017 a 2020 najdete zde.

UNICEF (Dětský fond OSN) pracuje ve 193 zemích světa, kde dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. UNICEF je jediná organizace OSN, jejíž činnost je financována výhradně z dobrovolných příspěvků. Na programy pomoci dětem jde 89,3 % všech získaných prostředků.

Pro více informací o výzkumu kontaktujte:

Lenka Čtvrtečková, Communication Officer, lctvrteckova@unicef.cz

Zdroj: ČTK

Zobrazit články autora

Markéta Brücknerová

Sledovat
Sleduje: 0
X

Sledovat

E-mail: *
21.2.2022 Markéta Brücknerová Archivovaný článek
Zobrazit Skrýt

Komentáře k článku (0)

Napsat komentář

Napsat komentář