Máme za sebou již 9. kulatý stůl na téma: Pedagogická praxe a inkluze. V krásných historických prostorách Hospodářské komory na Kafkově náměstí se sešlo kolem 30 zájemců o toto téma. Byli zde mentoři, učitelé i ředitelé mateřských škol a dalších předškolních institucí, nechyběli zástupci vzdělavatelů ze středních oborných škol, a to jak státních, tak i soukromých a další zájemci.

V úvodu hlavní metodička Mgr. H. Nádvorníková, shrnula celý projekt iKAP 2., který směřuje ke zkvalitnění pedagogických praxí a 9. Kulatý stůl je jeho dalším logickým pokračováním. Seznámila účastníky s následujícím programem a vyzvala další zúčastněné ke krátkému představení a sdílení vlastní zkušenosti s touto problematikou.

Následně vyzvala další garantka projektu I. Mrklasová ke krátkému brainstormingu nad otázkami:

Co očekávám od dnešního kulatého stolu?
Řešil jsem někdy vedení pedagogické praxi v inkluzivní třídě? Jak?
Na jaké problémy jsem nejčastěji narazil?

Po krátké diskusi a sdílení další pozvaný host – speciální pedagožka paní PhDr. Miroslava Měchurová z SPC Klíč předložila své zkušenosti s inkluzí s různými druhy a stupni specifických potřeb dětí. Dotkla se také legislativního opatření a spolupráce předškolních institucí a PPP.

Následně se slova ujala garantka Mgr. I. Mrklasová a sdílela s dalšími kolegy své vlastní osobní zkušenosti s vedením pedagogické praxe v inkluzivní třídě a o jejím obecném významu. Účastníci kulatého stolu shlédli podnětnou prezentaci a mohli klást dotazy k jednotlivým problémům, které se při vedení praxe mohou vyskytnout. Především jde o dodržení bezpečnosti při vedení praxe v inkluzivní třídě. Jednotlivé opatření lze krátce shrnout do těchto bodů:

Je třeba seznámit praktikanta s diagnózou dětí s SVP, seznámit praktikanta s IVP, PLPP dítěte
Mít možnost „náslechů“ ve třídě před začátkem praxe
Nesmí chybět stálý dohled třídního učitele, rozdělení kompetencí – praktikant, asistent, učitel – zachování bezpečnosti všech dětí ve třídě!
Postavení učitele – mentora při výstupu praktikanta v inkluzivní třídě – kdy zasahovat, pomáhat a jak?
Význam přípravy praktikanta – organizace a metody práce.
Krizové okamžiky: dítě nereaguje na praktikanta, afektové stavy, problém dětí s PAS, ADHD, nepřiměřené reakce dětí s SVP – dopředu si ujasnit, jak budeme postupovat, kdy zasáhne učitel, asistent, nepedagogický personál – význam teamové spolupráce, jak budeme situaci řešit – role praktikanta.
Předvídání rizikového chování u jednotlivých dětí s SVP. Komentování svého chování, výběru metod, organizace práce praktikantovi – sdílení zkušenosti.
Seznámení praktikanta s dalšími opatřeními u dětí s SVP – spolupráce s rodinou, s dalšími institucemi
Možnost separace dítěte z důvodu bezpečnosti – kdy, jak a proč?
Nadané dítě – specifika práce, krizové momenty (strhávání pozornosti, má vždy svůj názor, nechce poslouchat druhé děti, má na vše svůj čas, chce mít vše perfektní, velká kritičnost vůči sobě i druhým, vybírá si, s kým chce spolupracovat, výrazná unavitelnost, neklid, musí ho téma zaujmout- něco nového, zajímavého, netradiční metoda, pomůcka, nápad, problém s ukončením činnosti, výrazné „sobectví“- chce mít praktikanta jen pro sebe, schopnost improvizace v práci s nadaným dítětem

Po společné diskusi a přestávce se slova ujala mentorka a zástupkyně ředitele z Mateřské školy Malkovského v Praze – Letňanech M. Postránecká Dis. a sdílela své zkušenosti s vedením pedagogických praxí a inkluzí dětí s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Práce s těmito dětmi, je specifická a klade na pedagoga vysoké nároky vzhledem k tomu, že dítě prakticky nerozumí a neumí mluvit stejnou řečí jako pedagog, potažmo praktikant, přicházející na praxi. I tady je třeba, aby těmto dětem svoji práci přizpůsobil. Přitom je dobré dodržovat vhodné zásady:

Práce v malých skupinách či zcela individuálně
Využití různých interaktivních pomůcek a využití IT technologií
Pokud je to možné, využijeme pedagogické praxe i k předání dalších poznatků a zkušeností, například:
Jak probíhá spolupráce s rodinou
Jak probíhá spolupráce s dalšími institucemi (PPP, SPC, dětská psychiatrie, Nautis, osobní asistent)
Jak vypadá krizový plán MŠ a kdy je vhodné jej využít
Jak je možné zpracovat deník dítěte

Za těchto podmínek je praxe v inkluzivní třídě velkým přínosem jak pro praktikanta, tak často i pro mentora i děti samotné.

Poté se slova ujala opět I. Mrklasová a zabývala se tentokrát podrobným zpracováním přípravy praktikanta. Podrobná příprava by měla obsahovat podrobnou organizaci činností, individualizaci jednotlivých cílů, rozdělení třídy, práce jen s dítětem s SPV, cíle činností, metody práce, krizové situace a momenty při vedení praxe.

Posledním bodem byla problematika spolupráce praktikanta a asistenta pedagoga v inkluzivní třídě. Garantka I. Mrklasová vysvětlila kompetence asistenta pedagoga, osobního asistenta, zásady teamové spolupráce, důraz na plánování, předvídání, vhodné rozdělení prostoru třídy při některých aktivitách a doporučení nechat praktikanta si v rámci možností vyzkoušet práci asistenta pedagoga.

Před ukončením společného a velmi zdařilého a podnětného setkání nechyběla plodná diskuse a sdílení vlastních dalších zkušeností jednotlivých pedagogů i zástupců vzdělavatelů. Zazněly zde podněty, které by mohly být opět zahrnuty do společné Metodiky k vedení pedagogických praxí. Dle ohlasů bylo patrné, že inkluze a pedagogická praxe je velmi aktuální a 9. kulatý stůl se velmi vydařil.