Zápisky z MŠ: Mentor jako průvodce praxí od začátku do konce

Již 4. seminář s názvem „Den nástupu studenta na praxi a nastavení prostředí důvěry“ proběhl začátkem prosince loňského roku. Účastnice řešily, jak nastavit bezpečné a důvěrné prostředí pro obě strany – tedy studenta a MŠ (včetně dětí a rodičů) a splnění formálních podmínek v průběhu praxe. Jakým způsobem např. studentku představit? Uvádím pouze částečný výčet doporučení, která na semináři zazněla.

Velmi záleží na nastavení komunikace v samotné MŠ (někde si říkají jménem a vykají si, jinde se vyká vždy s oslovením paní učitelko, ředitelko…). Zásadní ale je, vnímat studenta jako partnera, jasně si s ním vymezit kompetence, vytvořit mu prostor pro realizaci vlastních aktivit, průběžně ho motivovat a poskytovat mu zpětnou vazbu, ale nehodnotit ho přímo před dětmi. Tento princip vlastně rámuje celou praxi. Pokud student má informace pak může a musí respektovat pravidla v dané třídě a škole.

Je třeba, aby studen znal základní principy platné pro danou MŠ, třídu i paní učitelku. Je dobré studenta proškolit především v povinných formálních oblastech jako je BOZP a GDPR. Jak má zacházet s informacemi o dětech? Co jsou jeho povinnosti z pohledu BOZP? Jaký bude způsob omlouvání a náhrady hodin za případnou nepřítomnost? Ukázka povinné dokumentace ve třídě, škole apod.

Zpravidla by měl toto proškolení provádět vedoucí pracovník. Mentor by se pak zabývá převážně pedagogickou stránkou praxe a zadáním ze strany vzdělavatele (tj. školy, která studenta na praxi vyslala).  Na začátku je třeba si říci, co je cílem konkrétního studenta, v jakém je ročníku, v jakém oboru, co očekává, čeho se obává apod. Je možné využít zpětnovazební dotazník, viz níže. Mentor by měl zveřejňovat, resp. otevírat i vlastní chyby a poučení z nich.

Jako skvělý fungující nápad, který jsme velmi ocenily, byl způsob komunikace mentor – student v náročných situacích při přímé práci s dětmi. Paní učitelka a mentorka Dita Vacková si se studenty během praxí domlouvá neverbální komunikaci záchrany. Dává tak možnost studentům domluveným gestem požádat o pomoc ve chvíli, kdy už si student přeje, aby mentorka zasáhla. V situaci, která je nad jeho síly. Toto gesto funguje oboustranně.

Z průzkumu mezi studenty také vychází přání, aby student byl představen všem zaměstnancům, pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům. V MŠ, kde jsou dlouhodobě zvyklí na studenty, rodiče o této aktivitě zpravidla informují v rámci třídních schůzek. Zde se nabízí informace k praxím sdílet na nástěnce (či jiném obvyklém místě) s vyměnitelným termínem a jménem:

Termín praxe studentky/studenta: 1.1.-10.1.

1. Jméno studentky/studenta: paní učitelka Kateřina

2. Jméno studentky/studenta: paní učitelka Daniela

3. Jméno studentky/studenta: pan učitel Lukáš

Pod vedením mentorky: paní učitelky Věry Klimešové

Účastnice semináře obdržely podklady i manuály, které používá mentorka a zároveň lektorka Světluše Pimperová, a které se jí osvědčily. Jeden z nich obsahuje „Vše, co bych chtěla (jako mentorka) studentovi předat a ukázat“. Tento soupis připravila paní učitelka z MŠ Kohoutek.

Pro navození vzájemné empatie, vlastního sebeuvědomění a pro pozitivní přístup k sobě sama, lektorky pracovaly např. s obrazovými kartami. Velmi zajímavou aktivitou byl i rozbor videa výstupu studentů na praxi, kde si všechny mentorky uvědomily, že je nutné studentovi poskytnout prostor během jeho výstupu a umět se upozadit. Všechny mentorky se shodly, že studenta je třeba i připravovat na situace, že ne vždy vše dopadne, jak si naplánujeme. Seminář byl ze strany účastnic velmi vřele a pozitivně hodnocen. Těšíme se na pokračování

Ukázka vstupního a evaluačního dotazníku při odborné praxi:

Jméno praktikanta\ky:                                                             

Ročník studia:

Vysílající škola:

Obor:  

Typ praxe a její pořadí:

Datum praxe:

Otázky před zahájením praxe (praktikant/ka si sám vypíše a prodiskutuje s mentorem praxe v MŠ):

• Co už umím z minulých praxí / pracovala jsem s dětmi již dříve – kdy, kde

• Co se mi nejvíce na praxi dařilo/ co mě bavilo:

• S čím jsem měl/a občas potíže:

• Co konkrétního bych se chtěl/a na této praxi naučit:

• Jak bych to chtěl/a udělat/, co by mi pomohlo:

• Co pro mne bude důkaz, že to zvládám:

• Mám z něčeho na praxi obavy?

Odpovědi a poznámky  praktikanta/ky po ukončení praxe (vyplní si praktikant/ka samostatně a prodiskutuje s mentorem praxe v MŠ)

• Jaký byl můj nejhezčí zážitek z této praxe:

• Který moment byl pro mne nejnáročnější:

• Naučil/a jsem se, co jsem si  naplánoval/a:

• Co mi k tomu nejvíce pomohlo:

• Proč si to myslím (jaký mám „důkaz“):

• Co jsem případně nezvládl/la :

• Co bych se potřeboval/a  nejvíce naučit na další praxi:

Datum:            

Podpis praktikanta/ky                                                   Podpis mentora (učitelky MŠ)

Autorky: Petra Martinovská a Dita Vacková