Čeština‎English

Matematik: Maturity letos ukazují, jak dobře školy zvládly výuku na dálku

Maturity 17.5.2022 Markéta Brücknerová Archivovaný článek

Letošní maturitní testy ukazují podle Antonína Jančaříka z katedry matematiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy to, že se žáci i učitelé dobře vyrovnali s distanční výukou v době covidové epidemie. Ocenil, že výsledky testů zhruba odpovídají úrovni před covidem. Pozitivní dopad podle něj mělo i prodloužení doby na řešení úloh. Podle předsedy Asociace češtinářů Josefa Soukala odrážejí testy úroveň studijních předpokladů maturantů, mohly by být ale obtížnější.

Organizátor maturitních testů Cermat v pondělí oznámil, že u zkoušek na začátku května neuspělo 13,7 procenta těch, kteří šli k testům poprvé. Loni to bylo o 2,5 procentního bodu méně, před třemi roky o 0,4 procentního bodu víc. Neúspěšnost u povinného maturitního testu z češtiny meziročně stoupla ze 4,7 procenta na 9,4 procenta, a je tak srovnatelná s roky 2017 až 2019. U maturity z matematiky propadlo 10,1 procenta studentů, tedy o 6,5 procentního bodu méně než loni a o 5,4 procentního bodu méně než před třemi roky. Maturitu z matematiky si letos vybralo 17 procent studentů, ostatní upřednostnili cizí jazyk, většinou angličtinu.

„Celkové výsledky maturit podle prvních oznámených dat nevybočují z průměru předchozích let. To je z mého pohledu velmi dobrá zpráva,“ řekl Jančařík. „Ukazuje se, že učitelé i žáci již měli možnost se situaci (v době výuky na dálku při epidemii covidu-19) přizpůsobit a adekvátně na ní reagovat,“ uvedl. Opatření proti covidu-19 ovlivňovala studium letošních maturantů s kratšími přestávkami zhruba po dva roky, tedy téměř polovinu čtyřletého studia střední školy. „Na výsledku se pozitivně projevilo i prodloužení doby, kterou mají žáci na řešení úloh k dispozici,“ dodal Jančařík.

Vliv na celkově příznivé výsledky v testech z matematiky podle něj mohly mít i další faktory. „Je možné, že část studentů, kteří by neuspěli v žádném z předmětů, se letos místo na matematiku zapsala do jazyků,“ míní. „Svou roli mohl sehrát i návrat stovek kvalifikovaných učitelů zpět do škol, který souvisí se zlepšením mzdových podmínek,“ podotkl. Na podrobnější vyhodnocení podle něj zatím chybí data.

Podle Soukala testy dobře ukazují úroveň studijních předpokladů, mohly by být ovšem těžší. Jako jeden z možných důvodů, proč se letos v češtině neúspěšnost meziročně zhoršila a vrátila na úroveň z let 2017 až 2019, vidí to, že se loni mimořádně prodloužil čas na řešení připraveného testu. Letos už autoři testů věděli o prodloužení času dopředu a mohli tomu přizpůsobit obtížnost úloh. Zabývat se mírnými výkyvy ve výsledcích mezi jednotlivými roky ale podle Soukala nemá smysl, protože žádný ročník není úplně stejný.

Podobně se v pondělí vyjádřila mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Veronika Valíková, která mírné meziroční změny v neúspěšnosti označila za normální. Zhruba desetiprocentní neúspěšnost u testů z češtiny je podle ní přiměřená.

Zdroj: ČTK

Zobrazit články autora

Markéta Brücknerová

Sledovat
Sleduje: 0
X

Sledovat

E-mail: *
17.5.2022 Markéta Brücknerová Archivovaný článek
Zobrazit Skrýt

Komentáře k článku (0)

Napsat komentář

Napsat komentář