AP: Švédské školy se vracejí k tištěným knihám a psaní rukou

Méně času tabletům, samostatnému vyhledávání informací na internetu a psaní na klávesnici hodlají věnovat školy ve Švédsku v novém školním roce, který tam začal minulý měsíc. Žáci by měli naopak více používat tištěné učebnice, psát rukou a číst si pro sebe. Návrat k tradičnějším formám výuky je reakcí na názory politiků a odborníků, kteří si v poslední době stále častěji kladou otázky, zda digitalizované vzdělávání, včetně zavedení tabletů do mateřských škol, nevede k omezování základních dovedností.

Švédská ministryně pro školy Lotta Edholmová, která se ujala úřadu před 11 měsíci v nové středopravé koaliční vládě, je jedním z největších kritiků rozsáhlého využívání nových technologií při výuce. „Švédští studenti potřebují více učebnic,“ prohlásila Edholmová v březnu. „Fyzické učebnice jsou pro výuku důležité,“ dodala.

Minulý měsíc ministryně v prohlášení uvedla, že vláda je připravena zrušit rozhodnutí státní vzdělávací agentury, podle níž mají být elektronická zařízení v mateřských školách povinná. Vláda ale chce jít ještě dál a digitální výuku pro děti mladší šesti let zcela ukončit, sdělilo ministerstvo agentuře AP.

Ve čtenářských dovednostech se švédští studenti stále pohybují nad evropským průměrem, mezinárodní hodnocení čtenářské úrovně žáků čtvrtých tříd PIRLS ale ukázalo, že si švédské děti mezi roky 2016 a 2021 pohoršily. Zatímco v roce 2016 získalo Švédsko 555 bodů, v roce 2021 to bylo 544 bodů. I výsledek z roku 2021 ale znamenal pro zemi sedmé nejlepší skóre společně s Tchaj-wanem. Singapur, který se umístil v čele žebříčku, se během stejného období zlepšil z 576 na 587 bodů.

Některé nedostatky mohou být důsledkem pandemie covidu-19 nebo mohou odrážet rostoucí počet žáků z řad imigrantů, kteří nemají švédštinu jako svůj mateřský jazyk. Důvodem zaostávání studentů v hlavních předmětech ale může být i příliš dlouhý čas trávený u obrazovek při vyučování, říkají experti.

„Existují jasné vědecké důkazy, že digitální přístroje spíše oslabují než posilují schopnosti studentů se něco naučit,“ uvedl minulý měsíc švédský Karolinský institut. „Domníváme se, že by žáci měli znovu získávat znalosti především z tištěných učebnic a od učitelů, nikoli primárně z volně dostupných, neověřených internetových zdrojů,“ dodal institut, který patří k respektovaným lékařským univerzitám zaměřeným na výzkum.

Rychlý přechod k digitálním výukovým nástrojům rovněž vyvolává obavy Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Ve zprávě zveřejněné minulý měsíc organizace vyzvala k přiměřenému využívání technologií ve výuce. Zpráva žádá státy, aby urychlily zavádění internetu do škol, současně ale uvádí, že moderní technologie by nikdy neměly nahradit prezenční, učitelem vedenou výuku. Zdůrazňuje také nutnost kvalitní výuky pro všechny.

Žák třetí třídy základní školy Djurgaardsskolan ve Stockholmu Liveon Palmer souhlasí s tím, aby žáci trávili ve škole více času off-line. „Baví mě víc psát na papír,“ říká tento devítiletý chlapec.

Jeho učitelka Catarina Braneliusová uvádí, že tablety používá v hodinách matematiky, k psaní textů ale ne. Děti mladší deseti let „potřebují nějakou dobu, aby si procvičily psaní rukou… než začnou psát na tabletu“, vysvětluje.

On-line výuka je široce diskutovaným tématem po celé Evropě a v dalších západních zemích. Polsko například zahájilo program, který má zajistit, že každý žák začínající čtvrtou třídu dostane vládou financovaný notebook. Cílem projektu je zvýšit konkurenceschopnost země v oblasti moderních technologií.

Ve Spojených státech poskytly státní školy za pandemie covidu žákům základních a středních škol miliony notebooků, zakoupených z peněz poskytnutých federálními úřady. Americké školy ale nadále používají tištěné i digitální učebnice, protože některé domácnosti nejsou připojené k internetu, uvedl Sean Ryan z nakladatelství McGraw Hill, které se zaměřuje na učebnice. „Učitelé v takových místech, kde není konektivita domácností, neradi přistupují k digitální výuce, jelikož myslí na zranitelné studenty,“ dodal.

Švédská vláda ve snaze zastavit pokles čtenářských schopností žáků čtvrtých tříd oznámila investici 685 milionů švédských korun (1,4 miliardy Kč) do nákupu knih pro školy v letošním roce. Dalších 500 milionů švédských korun (asi miliarda Kč) má být investováno v roce 2024 a stejná částka i v roce 2025.

Všichni experti ale nejsou přesvědčeni o tom, že návrat k tradiční výuce je pro studenty to nejlepší. Kritika technologií je populární postoj konzervativních politiků, tvrdí Neil Selwyn, který vyučuje na Monashské univerzitě v australském městě Melbourne. „Je to hezký způsob, jak dát najevo oddanost tradičním hodnotám,“ dodává.

Zdroj: ČTK